Z výstavy Smržovské pivo a hospůdky - 5. díl

Z výstavy Smržovské pivo a hospůdky (5. díl)
 
V květnovém pokračování „výpisků z výstavy“ zajdeme „na jedno“ do Údolní ulice a kdo nechce být moc vidět, navštíví s námi několik hospůdek „za bukem“.

Na samém kraji Údolní ulice nedaleko náměstí stávaly těsně vedle sebe tři hospody. Pivnice v č. p. 640 patřila Siegmundu Kleinertovi, restauraci na rohu Mostecké ulice Restaurant Wilhelm Hinke (č. p. 565) provozoval právě Wilhelm Hinke, později Wilhelm Schowanek. Ještě před pár lety byl na fasádě domu stále jasně čitelný nápis Restaurant. V protějším nárožním domě č. p. 26 se na kořalku chodívalo k Franzi Erbenovi, hostinec se jmenoval Gasthaus Zum Weissen Lamm  - U Bílého jehněte. Franz Erben se sestrou Annou Weipertovou tady vedli nejen hostinec, ale i řeznictví asi od roku 1920. Jejich předchůdcem býval Eduard Lorenz. Po válce hostinec už nikdo neotevřel, řeznictví ale ještě několik let vedl pan Petrák.
Posilněni se tedy můžeme vydat dál. Spustíme se s kopce, abychom se mohli trochu „spustit“. Zejména v části pod viaduktem bývalo prý minimálně šest hostinců s „holkama“, také se této části města kromě jména Bettelgrund či Chudeřín říkávalo Údolí lásky. Nevěstince byly rozšířeným zdrojem podnikání. Byly bohatě zásobeny mladými děvčaty, která sem do pohraničí přicházela za prací. Oficiálně v podniku pracovala jako uklízečky nebo pomocné kuchařky. Mladí muži se sem chodili intimně seznamovat s opačným pohlavím. Podle vzpomínek pamětníka se dříve očekávalo, že na rozdíl od nevěsty, bude mladý muž do manželství vstupovat již s určitými zkušenostmi. Zájem o nabytí patřičných zkušeností býval tedy značný a navíc byly této klientele přizpůsobeny i ceny, nebyly prý nijak zvlášť vysoké. V tehdejších městských tiskovinách si tyto hostince reklamu neplatily, takže se dnes jenom můžeme domnívat, na kterém domě svítilo červené světýlko. K hostinské činnosti se v této lokalitě hlásil Franz König v č. p. 465.
Mezi solidní hostinské patříval Wilhelm Staffen, pozdější majitel lázní. Ten měl první hospodu v č. p. 546 a po roce 1909 ji provozoval ve vlastní budově lázní. Nejstarším místní hospodou byla Buschmühle (č. p. 259). Z archivních materiálů je možno vyčíst, že už v roce 1823 pachtýř tohoto hostince Ferdinand Zimmermann žádal o povolení postavit si hospodu vlastní, jeho žádost byla zamítnuta s poznámkou, že na cestě z Tanvaldu do Lučan je hospod již sedm (Údolní ulice byla tenkrát hlavním komunikačním tahem z Tanvaldu). Hospoda Buschmühle tu spolu s mlýnem neměly na řadu dalších let v těsné blízkosti žádnou konkurenci. Jedním z nejznámějších mlynářů - hostinských byl Andreas Posselt.
Některé hostince byste ve Smržovce tenkrát našli tzv. „za bukem“. Kdo to měl blíž do Luční ulice, zašel za děvčaty do hostince paní Sacherové - Sachers Gasthaus v č. p. 60. Tato hospoda stávala až v místech dnešního Kominictví Pospíšil, v části města tehdy nazývané Wiese. Hospodu otevřel Franz Heger, později ji podle pamětníků vedla mohutným poprsím obdařená hostinská, vždyť se hospodě díky tomu taky říkalo U Šestikilové vesty. Na jiný konec obce bylo možné za „holkama“ zajít k Okresnímu rychtáři do Jablonecké ulice (č. p. 404). Jméno si hostinec vysloužil díky bratrovi hostinského Friedricha Hübela, jenž pracoval u smržovského vrchního soudu jako adjunkt (asistent). Pozdějšími hostinskými byli Anna Friedrichová či Florian Streit. V září 1928 byla hostinská koncese udělena Emmě Franzeové a od ní dům koupil Antonín Fiala, jemuž byla hostinská koncese přidělena roku 1936. Pro současníky se hospoda nejvýrazněji zapsala právě pod jménem U Fialů. Podle vyprávění tu děvčata bývala více než pěkná. Povídá se, že mačkář z Nové Vsi, který si od Smržovky domů vezl tyčovinu, zapomněl se do druhého dne v hostinci, utratil tu nejen všechny peníze, ale na dlouho v hospodě musel v zástavě nechat i svůj vozík se sklem. Historická budova v zatáčce má čas od času snahu být zase hospodou, přejme jí, ať přijdou zase její dobré časy.
 
Za taneční zábavou se chodívalo až k Jiřetínu do vzdáleného Steckerova hostince Na Stráži (č. p. 254). Ještě před rokem 1900 hostinec začala vést vdova po Johannu Steckerovi, potom od  poloviny dvacátých let Josef Spudich. Tato hospůdka je jedinou z celého výčtu, která hasí Smržovákům žízeň téměř bez přestávky po více jak sto let. Nedaleko za železničním viaduktem stávala i Hoffmannova hospoda (č. p. 251), jejím prvním hostinským byl Josef Stehr. Po válce jste ji ale mohli navštívit naposledy, v padesátých letech byl dům zbourán.

 Miroslava Ledecká
Smržovský zpravodaj, květen 2013

 
hostinec Franz König:  Hostinec a nevěstinec Franze Königa z období kolem roku 1930. Ta dřevěná ohrada měla prý svůj význam. Z cestičky, která vede kolem domu, nebylo díky ní vidět, kdo za děvčaty přichází či odchází.
hostinec Franz König: Hostinec a nevěstinec Franze Königa z období kolem roku 1930. Ta dřevěná ohrada měla prý svůj význam. Z cestičky, která vede kolem domu, nebylo díky ní vidět, kdo za děvčaty přichází či odchází.
Hostinec U Bílého jehněte, pohlednice z období kolem roku 1920.
Hostinec U Bílého jehněte, pohlednice z období kolem roku 1920.
Sachers Gasthaus: Demolice hospůdky paní Sacherové v Luční ulici kolem roku 1950.
Sachers Gasthaus: Demolice hospůdky paní Sacherové v Luční ulici kolem roku 1950.
Hospoda U Fialů, pohlednice pochází z roku 1904, z doby, kdy hospoda ještě nebyla Fialů, ale Floriana Streita.
Hospoda U Fialů, pohlednice pochází z roku 1904, z doby, kdy hospoda ještě nebyla Fialů, ale Floriana Streita.
28.02.2014 08:41:06
t.jakoubeova
Kulturní středisko – Zámeček
náměstí T. G. Masaryka 1
468 51 Smržovka

tel. 483 369 325


email: t.jakoubeova@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one