Z výstavy Smržovské pivo a hospůdky - 1. díl

Z výstavy Smržovské pivo a hospůdky

1. díl

Partnerský spolek Smržovka přichystal, tak jako každým rokem v srpnu, ve výstavní síni Zámečku výstavu týkající se smržovské historie. Naším cílem tentokrát bylo seznámit návštěvníky expozice s vývojem smržovského pohostinství od jeho počátků až po současnost. Při přípravě výstavy jsme se soustředili především na minulé tj. dvacáté století, ke kterému mají dnešní pamětníci nejblíže. Jako studijní materiál jsme použili veškeré nám dostupné regionální tiskoviny. Informace jsme čerpali z adresářů, reklamních materiálů, archivní pozůstalosti Josefa Meissnera a hlavně ze vzpomínek pamětníků. Pokusili jsme se sestavit jak přehled pohostinských zařízení, které tu byly provozovány, tak zachytit atmosféru té které doby, odhalit podmínky provozu či setřídit další cenné informace. Průvodcem výstavy byl široký obrazový materiál i autentické exponáty.

První vesnické krčmy byly většinou spojeny s rychtou. Tak to bylo i ve Smržovce. Rychtář ke své funkci získal i právo výčepní, tedy právo vést v obci hospodu jako jednu z nejvýznamnějších živností. Vedle rychtářů měli oprávnění provozovat hostinské řemeslo také mlynáři. Pivo museli odebírat z panského pivovaru a pálenku z panské palírny ve Smržovce. Dobové předpisy kladly později na hostinské různé povinnosti. Každý krčmář musel dohlížet na to, jaké má hosty, nesměl ubytovávat neznámé osoby déle než tři dny bez vědomí a souhlasu rychtáře, jinak za takového nenahlášeného hosta zaplatil finanční pokutu. Krčmář nesměl dovolit hru v kostky nebo karty a nesměl nechávat lidi sedět v krčmě přes noc. Obecní sluha mohl v krčmě karty a kostky odebrat. Na pijáckém večeru nesměly být uzavírány obchody, výměny ani dohody. O nedělích a jiných svátcích se neprodávala a nečepovala pálenka ani pivo před kázáním a mší svatou. Nedodržení předepsaných povinností bylo trestáno pokutou. Hostince se většinou zavíraly s počátkem obchůzky ponocného, tedy do jedenácté hodiny noční, ale samostatně šenkující vdovy zavíraly již dříve. Hospodští šenk otevírali nejčastěji až „po práci“.

Síť hostinských zařízení nevznikla najednou, nýbrž se utvářela postupně po celá staletí. Odviselo to také od skutečnosti, jak různá místa získávala na významu, jak se rozrůstaly silnice, jak dopravní tepny měnily krajinu. Avšak na rozšíření a struktuře hostinských služeb se hlavně odrážel vývoj potřeb a zájmů lidí v souvislosti s ekonomickými a sociálními změnami. Polovina 19. století znamenala definitivní konec cechovního zřízení. Padla poslední omezení v rozvoji podnikání nejen v pohostinských službách. Živnosti byly prohlášeny za svobodné a každý, kdo si zakoupil živnostenský list, je mohl provozovat.

Rozlišení restauračních zařízení konce 19. století bylo dáno způsobem provozu, polohou, vnitřním vybavením, způsobem obsluhy, nabízeným sortimentem a cenovou hladinou. Podle těchto kritérii se hostinská zařízení tehdejší doby rozlišovala na:
  1. hotely
  2. zájezdní hostince
  3. restaurace s teplou kuchyní
  4. hostince jen se studenou kuchyní
  5. výčepy pálených lihových nápojů
V posledně jmenovaných zařízeních tzv. nálevnách či kořalnách bývalo lidovým nápojem pivo prokládané tvrdým alkoholem. Až do počátku 20. století byl ve zdejší oblasti tvrdý alkohol hlavním alkoholickým nápojem, a to z důvodu jeho nízké ceny. Výroba kořalky byla poměrná jednoduchá a finančně dostupná. Její kvalita byla ale stejně nízká jako její cena.

Od konce 60. let 19. století rostl význam pohostinských zařízení také kvůli rozvoji spolkového života. Lidé měli potřebu trávit svůj volný čas ve společnosti jiných soukmenovců, se kterými je spojovalo buď podobné pracovní zaměření, stejný zájem či sportovní a kulturní vyžití.
K rozvoji pohostinství přispěl také rozkvět turistických aktivit. Vznikalo mnoho výletních hostinců a restaurací zaměřených zejména na občerstvení a případné ubytování výletníků. Nejtypičtějším příkladem toho byla ve Smržovce zejména rozhledna a chata Černá studnice a později i Parkhotel.
Hostince a hotely, jejichž provoz byl významně omezen během první světové války, za První republiky opět ožily, byly modernizovány, rozšiřovány, jejich celkový počet narostl. Bohužel, roky rozvoje netrvaly dlouho. Počátek třicátých let ošklivě poznamenala krize, poté přišla válečná léta a po počátečních snahách o znovuzprovoznění hostinců po květnu 1945 přišel zákon o znárodnění a živnost hostinskou na dlouhá léta vyhnal státní podnik.

V textu jsou uvedeny staré objemové míry. Pro připomenutí uvádíme jejich převody na litry.
1 korec = 93 litry
1 džber = 67,872 litry
1 vědro = 56,589 litrů
1 máz = 1,415 litrů
1 žejdlík = 0,358 litrů
A z čeho se pilo a pije pivo?
holba = nádoba o objemu ½ mázu (cca 0,7 l), bývala skleněná, cínová, keramická nebo dřevěná
tuplák = nádoba o objemu 1 litr (název zřejmě od slova tuplovaný – dvojitý ve vztahu k obvyklému půllitru)
půllitr = nádoba o objemu 0,5 litru, provedení s uchem nebo bez ucha, půllitr bez ucha se nazývá „štucna“
třetinka = nádoba pro tzv. malé pivo, která má objem 0,3 litru

 
Panský pivovárek
V místě dnešního Domu potravin stávala budova takzvaného panského pivovaru, na niž těsně navazovala úřední panská budova. Před téměř 400 lety byl v těchto místech postaven poplužní dvůr s velkými obilnými sýpkami. Ty byly roku 1670 strženy, aby tu mohl být postaven pivovar a zahájen tak čilý obchodní ruch. K jeho největšímu rozvoji došlo ale až za hraběte Albrechta Maxmiliana Antona Desfourse. Pivovar byl tou dobou zcela pod panským vedením a krčmáři a další poddaní náležející pod smržovský vrchní soud byli povinováni krýt svou spotřebu piva z tohoto panského pivovaru. V jakém rozsahu byl pivovar v této době provozován, se dnes již nedá přesně určit. Z pozdějších dokumentů lze zjistit, že měsíčně tu bývaly vyrobeny 1-2 várky. Ohledně kvality vařeného piva neexistují rovněž žádné spolehlivé údaje, přece jen se ale smíme domnívat, že i tady, stejně jako skoro všude v té době, se nabízelo pivo vysoké kvality.
V roce 1698 vyhořel jak panský úřední dům, tak pivovar i palírna kořalky. Teprve v roce 1708 se tu v nově postavené budově začalo znovu vařit pivo. Tehdy vedení převzal sládek Václav Müller z Osečné, který pivovar vedl celých 24 let. V roce 1731 byl tehdejší správce pivovaru Paul Assmann obviněn ze zpronevěry. S ním upadl v nemilost i sládek Václav Müller. Oba byli vystřídáni a za krátký čas (1734) převzal vaření piva Jakob Neumann. Nový sládek musel při nástupu své služby složit slib, že bude službu zastávat věrně a čestně, poctivě a pilně, že bude jako slad používat určené obilí a při vaření postupovat podle nejlepšího svědomí a vědomí, nepřivlastní si z vařeného piva víc než 3 vědra a použije všechny prostředky a cesty, které budou prospěšné k rozvoji panského pivovaru. Pivovarnictví se v té době dařilo dobře. V roce 1732 byl v Jílovém zrušen pivovar a tamní kotel byl převezen do Smržovky. V blízkosti domu č. p. 435 byl tou dobou vybudován malý rybníček, který byl ovšem za pár let zavezen.
Jakob Neumann stál ve vedení pivovaru jen pár měsíců, neboť o slavnosti narození Panny Marie roku 1734 vznikl kvůli nepozornosti učedníka ve sladovně požár, kterému za oběť padla část pivovaru. Hrabě Karl Josef Desfours nařídil Neumannovi pivovar opustit.  Na jeho místo přišel Karl Josef Graurock, starý zkušený sládek, který pivovar vedl dlouhá léta. Díky své laskavé povaze byl oblíbený i mezi místním obyvatelstvem. Podle záznamu z roku 1748 dostával jako odměnu 18 zlatých v hotovosti, k tomu po jednom korci žita a ječmene kromě toho 3 vědra z každé várky piva jako deputát, rovněž z každého dodaného mázu piva do hostinců 9 krejcarů. Významné osoby jako farář či správce dostávali k odebranému pivu dva korce ječmene a pivo bez tzv. císařského poplatku – daně. Při nástupu do funkce skládal sládek přísahu, v které se zavazoval poslušností, věrností a poctivostí, řádnému zacházení s obilím určeným k vaření piva. V přísaze se sládek zavazoval k mnoha povinnostem včetně závazku příslušnosti k římsko-katolické církvi, včetně své ženy a dětí, a že nebude trpět knihy svádějící k hříchu a kacířství.
Pozoruhodné bylo, že hospodští byli povinováni si sami pivo vyzvedávat. Také ho museli prodávat za cenu kolem 9 zlatých, přestože v pivovaru museli zaplatit 10 zlatých. Že si hostinští přes tento zvláštní obchod ještě přišli na výdělek, má své objasnění v tom, že tehdejší pivo sneslo docela dobře silnější křest vodou.
Po sládkovi Graurockovi se nájemci smržovského pivovaru často střídali. Také byly provedeny různé přestavby. Speciálně při renovaci úředního domu v roce 1830 byly v pivovaru rozšířeny sklepy. Na místě zrušeného rybníka byl zřízen brod pro hospodářský dobytek. Posledním sládkem byl jmenován Josef Roubíček, který převzal vedení od svého předchůdce Teichmanna. Produkce piva dosahovala maximálně 1 500 hl ročně. Před ním ještě vedl panský pivovar Josef Grubner, který ale převzal vedení pivovaru zřízeného mezitím v Horním Tanvaldě roku 1869. Za Roubíčka byl smržovský pivovar roku 1871 uzavřen.
K vedlejším budovám pivovaru patřilo také bednářství, kde vařili smůlu. Za úřední budovou se rozkládalo nádvoří rozšířené částečně doprava, tam se nacházela studna a hospodářská stavení jako maštale pro koně či stodola. V roce 1967 bylo rozhodnuto o demolici zadní části budovy bývalého pivovaru. Sklepní prostory pod tehdejší varnou a sklady v té době užíval n. p. Ovoce a zelenina Terezín pro uskladnění brambor, vešlo se jich tam na třicet vagonů. Nájemce ale oznámil, že prostory nadále nebude potřebovat, a MěNV neměl finance na udržování objektu či na jeho úpravu pro jiné účely. Demolice tehdy přišla na 100 831 Kčs. V roce 1972 bylo definitivně rozhodnuto o demolici zbytku pivovaru, k níž došlo na jaře 1974. Poslední vzpomínkou na pivovar jsou vitráže ze vstupní verandy, které jsou nyní vystaveny v muzeu na Zámečku.
Smržovský zpravodaj, leden 2013
Jeden z posledních snímků zbytku pivovaru pořídila na jaře 1974 paní Hana Hanáčková.
Jeden z posledních snímků zbytku pivovaru pořídila na jaře 1974 paní Hana Hanáčková.
Pivovar 1932
Pivovar 1932
03.03.2014 12:42:43
t.jakoubeova
Kulturní středisko – Zámeček
náměstí T. G. Masaryka 1
468 51 Smržovka

tel. 483 369 325


email: t.jakoubeova@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one