Lázně v Jizerských horách - 1. díl

Muzeum místní historie uspořádalo v loňském roce úspěšnou výstavu Smržovské lázeňství, aneb Očista těla i duše. Výstavu podpořilo i Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou a Národní památkový ústav Sychrov. Vznikla nejen expozice zajímavých předmětů a oblečení vztahujících se k intimní hygieně člověka, kterou navštívilo mnoho místních i turistů, ale i příjemná povídání s pamětníky i znalci v oboru. Rozhodli jsme se, že by byla škoda, aby texty zůstaly jen v archívu muzea, proto je budeme přinášet na stránkách Smržovského zpravodaje nejen pro zábavu, ale i poučení.

 
Lázně v Jizerských horách

Možná vás překvapí, že rozvinutým lázeňstvím v 19. a v první polovině 20. století pyšnily i Jizerské hory. Zde se nejen nacházely léčivé prameny, ale byly rozšířeny i vzdušné a slunečné lázně. Náš kraj byl samozřejmě proslulý sklárnami, v nichž se vyrábělo i lázeňské sklo, jednak pitky, ale také sklo upomínkové.
V současnosti je v České republice přes třicet státem vymezených lázeňských míst, z nichž většině nechybí léčivý pramen. Před rokem 1938 jich sice bylo kolem padesáti, řada z nich se však řadila mezi tzv. vzdušné lázně stále oblíbené například v Německu. V Jizerských horách se dnes nachází pouze Lázně Libverda, v nedalekých Krkonoších Jánské Lázně a v Ještědském pohoří Lázně Kundratice.
Blahodárný účinek minerálních pramenů v Lázních Libverda (Bad Liebwerda, název z roku 1906) byl znám již ve středověku, vlastní lázně však založili majitelé panství Clam-Gallasové kolem roku 1760. V místě vyrostly první lázeňské budovy, k nimž později přibyly zámeček, promenáda a anglický park. Lázeňský statut Libverda získala v roce 1836. Jejich návštěvnost však ani poté nebyla příliš velká a pohybovala se v řádu několika set klientů ročně. Až počátek 20. století se stal obdobím, kdy se zdejší pramen dočkal zasloužené pozornosti návštěvníků.  
K dnes již neexistujícím lázním a lázeňským domům při minerálních pramenech v Jizerských horách patří Karlov, Kořenov a Vratislavice nad Nisou. „Zázračná studánka“ v Karlově (Karlsthal) poblíž Josefova Dolu byla cílem procesí již v 18. století. Roku 1802 zde majitel panství hrabě Desfours zřídil skromný lázeňský dům. I léčivá síla „Mléčného pramene“ v Kořenově (Wurzelsdorf) byla místním známa v 18. století, první lázeňské zařízení zde přesto dva místní podnikatelé vystavěli až v roce 1843. Roku 1870 pozemek koupil polubenský „sklářský král“ Josef Riedel a dva roky nato zde nechal vystavět zděný lázeňský dům hotelového typu, za jehož specialitu byly považovány rašelinné koupele. K prvním hostům patřil známý historik František Palacký. Kořenovský pramen pomáhal při revmatických chorobách, dně, neuralgii či ochrnutí. Díky zdravému vzduchu zdejší lázně vyhledávali i lidé s dýchacími potížemi. Na konci 19. století Kořenov navštěvovalo kolem jednoho tisíce lidí ročně. Riedelové lázeňský dům provozovali až do roku 1945.
Ve Vratislavicích nad Nisou (Maffersdorf) byl minerální pramen, později nazvaný Rudolfův, objeven na podzim roku 1862. Povolení ke zřízení lázní však pochází až z roku 1894. Licenci získala společnost Wundrak & Co., která podobu místa značně změnila. Poblíž pramene vyrostla moderní lázeňská budova (s rašelinovou a parní lázní), malá kolonáda, restaurace a hotel a později stáčírna minerální vody. Podle rozborů odborníků z konce 19. století vratislavická minerální voda při užívání odstraňovala nechutenství, podporovala trávení a zrychlovala krevní oběh. Roku 1918 lázně koupil Josef Weber (od 1913 majitel stáčírny minerální vody v Lázních Libverda) a název pramene změnil na Weberův. Jeho dědicové firmu vedli až do roku 1945.
Ze zaniklých vzdušných lázní v regionu patřilo přední místo Lázním Paseky (Bad Schlag; dnes Jablonecké Paseky, městská část Jablonce nad Nisou), které získaly potřebný statut po velkolepé výstavbě moderního areálu v roce 1894. Návštěvníkům zde sloužil prostorný lázeňský dům, vzdušné lázně, ruské a římské lázně, bazén s umělým vlnobitím, k dispozici byly vodní, solné, rašelinné i písečné koupele, masáže, dietní kúry, zdravotní gymnastika či zdravotní inhalace. Například jen v roce 1901 služeb zdejšího sanatoria využilo šest tisíc lidí. Na okraji Jablonce nad Nisou, centra exportu bižuterie do celého světa, tak „na zelené louce“ vzniklo vyhledávané relaxační, dietní a sportovní centrum, jež zaniklo až po roce 1945.
Jizerské hory se v minulosti výrazně zapsaly i do historie vodoléčby v Čechách. První lázně tohoto typu v kraji založili roku 1839 Hartwig Weisskopf ve Smržovce (Morchenstern) a jablonecký rodák Josef Schindler v Potočné (Tiefenbach). Ten zde nechal vystavět lázeňskou budovu a založil anglický park. Podařilo se mu přivést k životu sanatorium, které si oblíbili i zámožní aristokraté. Po roce 1847 však začal význam lázní kvůli stavbě zemské silnice upadat, čtyři léta nato Schindler odešel do Jeseníku, kde převzal vedení lázní po svém vzoru Vinzenzi Priessnitzovi. Areál v Potočné pronajal dosavadnímu konkurentovi, smržovskému Weisskopfovi. Ani tomu se ale nepodařilo přivést podnik k prosperitě. Roku 1858 proto Schindler areál prodal hodkovickému továrníkovi Ferdinandu Ungerovi, který lázně zrušil a zřídil zde velkou brusírnu skla a slévárnu kovů. Dnes v místě stojí reprezentativní neorenesanční vila vystavěná sklářským podnikatelem Josefem Riedelem ml. (1893/1894).
PhDr. Petr Nový
Smržovský zpravodaj, leden 2014

 
Údajně léčivý Hartwigův pramen v městském parku u Parkhotelu.
Údajně léčivý Hartwigův pramen v městském parku u Parkhotelu.
03.03.2014 11:26:40
t.jakoubeova
Kulturní středisko – Zámeček
náměstí T. G. Masaryka 1
468 51 Smržovka

tel. 483 369 325


email: t.jakoubeova@gmail.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one